Název ostrova Vele Orjule je v chorvatštině psaný v množném čísle, ale jde jen o menší ostrov v severním Jadranu v Kvarnerském zálivu a jde o součást Kvarnerských ostrovů. Ostrov leží 1 km severovýchodně od jižního cípu ostrova Malý Lošinj a 3,4 km severně od Iloviku.

Jinak je to sem 57 km jihovýchodně od nejjižnějšího cípu Istrijského poloostrova. Na pevninu je to ovšem nejblíže 36 km východně k pobřeží mezi Priznou a Cesaricou, ale je to rovně přes ostrov Pag.

Nejbližším sousedem je ostrůvek Male Orjule, jihovýchodně vzdálený 50 metrů přes širokou úžinu Kozjak, ale směrem k Malé Lošinji je další ostrůvek Trasorka.

Doprava

Ostrov nemá žádné pravidelné spojení se světem, takže se sem dá dostat jen po vlastní ose, případně v najatém člunu. Je tu také jedno dobré a chráněné místo k ukotvení, a to v západní části tohoto ostrova. Není to sice zátoka sevřená, ale od západu ji kryje ostrov Mali Lošinj. Další vhodné místo ke kotvení je jižně u úžiny proti Mali Orjule.

Příroda

Ostrov má rozlohu je 1,06 km2, nejvyšším vrcholem je Pristavnica s výškou 30,3 metrů nad mořem. Délka pobřeží, které je nízké, ale jen skalnaté, je 5.9 km, ve směru od severozápadu k jihovýchodu je délka ostrova 2,2 km. Jinak má ostrov nepravidelný tvar, k severozápadu vybíhá úzký poloostrov Brule ukončený nejsevernější bodem ostrova, mysem Glavičina. Zbytek ostrova by mohl připomínat trochu nepravidelný kosočtverec, ovšem je do něho od západu zakrojená zmíněná zátoka s přístavištěm. Nejjižnějším bodem je špička zvaná Repusevo, nejzápadnějším mys Mužon a nejvýchodnějším mys Brodina.

Ostrov je z větší části zelený, ale jde o tradiční středomořskou flóru.

Osídlení

Ostrov je dnes neobydlený; dokonce tu ani v sezóně nenajdeme žádné dočasné obyvatele. Ostrov byl však hospodářsky v minulosti využíván, najdeme zde různě rozeseté kamenné zídky uzavírající obdélné tvary, či v terasách. V jižní části v zátoce Darvarič také najdeme několik trosek budov. Obdobně jedna vcelku dobře zachovalá ruina je nad přístavištěm v západní části ostrova. Administrativně ostrov patří k obci Mali v okrese Primorje-Gorski Kotar.

Cestovní ruch

Ostrov není turisticky a rekreačně využívaný. To ale neznamená, že by zde jachty či čluny nepřistávaly, největším táhlem pro návštěvníky je zde potápění. V roce 1999 nedaleko ostrova jeden amatérský potápěč z Belgie našel v hloubce 45 metrů vklíněnou mezi dvě skály bronzovou sochu, dnes zvanou “Chorvatský Apoxyomenos”. Jde o nejcennější archeologický objev posledních desetiletí na území Chorvatska, antická bronzová socha Apoxyomena z 2. až 1. století př. n. l.

Socha představuje atleta, který si po gymnastickém cvičení či závodu seškrabuje hřebílkem pot, olej a písek z těla, řecky to je proto “seškrabávající si”. Socha je vysoká 1,92 metru a váží 300 kilogramů. Po vyzdvižení následovala sedm let dlouhá restaurace, a pak byla v roce 2006 vystavena v Archeologickém muzeu v Záhřebu a v paláci Medici Riccardi ve Florencii. Zde ji zhlédlo na 80 tisíc návštěvníků. Vystavena byla i londýnském Britském museu a v muzeu Paula Gettyho v Los Angeles. Pak se opět vrátila do Chorvatska a byla vystavena v Osijeku, Splitu a Rijece. V roce 2016 byla umístěna již nastálo do nového muzea v Malém Lošinji v zrekonstruovaném paláci Kvarner.