Doporučujeme: UBYTOVÁNÍvCHORVATSKU.cz Adriatic.hr Apartmány

» Chorvatské ostrovy – Krapanj
Autor | 0 Komentářů
Publikováno: November 15th, 2017

Je jeden z mála malých ostrovů v Chorvatsku, který je trvale a ve větším množství obydlen. Najdeme ho 5,5 km jižně od Šibeniku naproti Brodarici, průplav je široký od 300 do 350 metrů. Administrativně Krapanj patří pod město Šibenik.

Doprava

Na ostrov míří pravidelná linka z Brodarici. Na ostrově je zakázaná automobilová doprava. Pro soukromé lodě a jachty je zde více možností přistání, ať je to po celé délce pobřeží k pevnině, tak zejména v přístavu v zátoce.

Příroda

Ostrov Krapanj je tvořen z křídového vápence a dolomitu, jako ostatně většina chorvatských ostrovů. Ostrov má rozlohu 35,6 ha a jeho tvar je lichoběžníkový s tím, že nejdelší strana se táhne podél průplavu od severozápadu k jihovýchodu v délce 900 metrů, kolmo na to je maximální šířka 640 metrů. Dominantní je zátoka zařezávající se do ostrova od jihu do hloubky 200 metrů, přičemž vnitřní šířku má asi 260 metrů. Průměrná nadmořská výška ostrova je asi 2 metry, nejvyšší bod sahá do výšky 7 metrů nad hladinou moře. Ostrov je porostlý částečně hustou a částečně řídkou vegerací, většinou jde o olivové háje.

Podnebí je zde teplé a suché, průměrná roční teplota je 15,5 °C, průměrné roční srážky 711,7 mm.

Největším bohatstvím ostrova jsou asi mořské houby, které se tu loví od roku 1704, kdy to místní naučil Řek Fr. Antun. V současné době jsou nízko u hladiny již vyloveny a musí se pro ně do hloubky asi 15 metrů.

Osídlení

Ostrov podle současných vědomostí byl osídlen až šlechticem ze Šibeniku Tomou Jurićem, který ho od Šibeniku koupil v roce 1436 s úmyslem zde vystavět františkánský klášter a kostel sv. Kříže. Měl 4 syny, kteří tu měli po roce 1523 s požehnáním papeže Eugena IV. žít. Celé se to zvrhlo, kdy zemi napadli Turci a na ostrov utekli lidé do bezpečí, v roce 1500 tu bylo již asi 200 chalup. Františkáni také dovolili lidem vybudovat osadu na pevnině, klášterní kostel stal v roce 1652 farním. Obec se nebývale rozrůstala, že byl Krapanj nejhustěji osídleným ostrovem ze všech chorvatských ostrovů. Ovšem od poloviny 20. století mnoho obyvatel uprchlo před komunismem a chudobou, zejména do Austrálie, Kanady a USA. Ještě v roce 1981 zde žilo 1.767 obyvatel, v roce 2001 již jen 237.

Klášter byl v roce 1937 rozšířen, v klášterní jídelně je vystaven obraz Poslední večeře od malíře Francesco Santacroceho (1511 – 1584), další staré obrazy jsou i v kostele, klášterní knihovna má 23 prvotisků.

Na ostrově nebyl žádným zdroj pitné vody (ta sem byla přivedena až v roce 1964), pastviny a ani orné půda, lidé se proto museli život na moři, i jak jsme se zmínili, lovem mořské houby.

Cestovní ruch

Mnoho jiných ostrovů na Jadranu se postavilo mosty ke spojení s pevninou a pro přístup automobilům, Krapanjští se ale rozhodl se nepřipojit k pevnině, protože by to zničilo jejich dědictví ostrova.

Krapanjovská kultura a tradice odrážejí dalmatský způsob života. To je tvrdá práce, ale také dobré jídlo a zdravý životní styl. Najdeme zde kamenné domy, hlavně v postranních uličkách. Krapanjští jsou hrdí na své umění potápět se do hloubek moře a vůbec celkově na námořní kulturu. Cestovní ruch zde ale není na vysoké úrovni, takže si ostrov udržel mnoho starých tradic, které mu dodávají jedinečné kouzlo. Jsou to zejména vinařství, lisování olivového oleje m.j. i výroba rakije. Pokud jde o kuchyni, jde zejména o zpracování mořských plodů, chycené místním rybáři. Jmenovitě jde třeba o ryby, škeble a chobotnice grilované na vinných listech, nebo vařené v peci na dřevě. Specialitou je chobotnicovitý bramborový salát a grilovaná ryba.

Největší událostí na kalendáři ostrova je každoroční Krapljanska Fešta 2. srpna, kdy sem dorazí tisíce lidí k na slavnost dobrého jídla, vína a za kulturou.

Přesto tu návštěvníci najdou možnost stravování, ale i ubytování. Velkým lákadlem pro rodiny s dětmi jsou především zdejší oblázkové pláže, dke si lze užívat příjemného koupání a slunce, ale také potápění se do hlubin, kde lze obdivovat již zmíněné houby, ale i svět červených korálů rostoucích na podmořských útesech.

Profil | Přihlášen přes RSS
Podobné články nenalezeny.
Žádné komentáře zatím.
Napsat komentář:

Jméno (povinné)

Email (povinné)

Web