Kručica patří k Lastovskému souostroví a leží 1,7 km východně od severovýchodního cípu ostrova Lastovo. Kručica patří do kraje Dubrovnik-Neretva v jižní části Chorvatska asi 300 km jižně od hlavního města Záhřebu .Jde ale o samostatnou skupinku ostrovů zvaných Donji školji, kterou tvoří hlavně čtyři přibližně stejně veliké ostrovy, jmenovitě severovýchodně od Kručice je to 500 metrů vzdálená Čevinica a dále za ní 1,82 km daleko Saplun.

Severně od Kručice to je 700 metrů na ostrov Stomorina. Souostroví Donji školji doplňuje další desítka menších ostrůvků a skalisek, z nichž nejbližší ke Kručici je podlouhlý Petrovac 230 metrů západně.

Ostrov Kručica je vzdálen 30 km jihozápadně od Orebiče, měřeno ale přes Korčulu, Split je vzdálen asi 93 km severozápadně, měřeno navíc přes ostrovy Hvar a Brač, do Dubrovníku je to podle jižních břehů Mljetu 93 km skoro východně.

Doprava

Na ostrově nemá zastávku žádná loď veřejné dopravy, takže se sem dá doplout pouze vlastní lodí, případně pronajatým člunem. Nejbližším malým přístavem je Lučica na Lastovu, ovšem do nejbližšího přístavu, kam zajíždí veřejná doprava, do Ubli, je to 16 km. To se totiž musí složitě proplouvat kolem celé severní části ostrova Lastovo. Od Orebiče to sem je plavebně asi 34 km. Ostrov nemá ale žádné upravené přístaviště, nejlepším kotvištěm je úzká na sever otevřená zátoka v severovýchodní části ostrova.

Příroda

Ostrov je tvořen vápencem, má rozlohu 47,4 ha, délka pobřeží měří 3,21 km. Nejvyšší vrchol je vysoký 69 metrů nad hladinou moře, je to také nejvyšší bod souostroví Donji školji. Ostrov je poměrně kompaktní, od východu k západu má délku 1 km, od severu k jihu 690 metrů. V roce 2006 se stal jako součást Lastovské souostroví jedenáctou chráněnou krajinnou oblastí Chorvatska (podle chorvatského odborného názvosloví “park prirode”). V rámci chráněné krajinné oblasti je zde chráněno 44 ostrovů a ostrůvků o celkové ploše 195 km2. Statut chráněné oblasti zajišťuje zdejším ostrovům a ostrůvkům ochranu rostlinného a živočišného světa, a to jak na pevnině, tak v moři. V chráněném území je povolena hospodářská činnost, včetně turisticko-rekreačních činností, avšak nesmí ohrožovat jeho základní hodnoty a bohatství. Takže ostrov je možno navštívit, ovšem je nutno se zde chovat podle všech zákonů a rozumnému vztahu k přírodě.

Ostrov leží v oblasti s největším počtem hodin slunečního svitu v Chorvatsku, hned za Hvarem, ale je třeba mít na paměti, že zde vanou příjemné větry mistrál a levant a zmírňují tak největší letní vedra. Průměrná roční teplota je zde 17 °C, nejteplejším měsícem je červenec s 25 °C a nejchladnější březen s 11°C. Dešťových srážek za rok bývá v průměru 1.708 mm za rok, nejdeštivějším měsícem je únor s 263 mm deště a nejsušším srpen s 49 mm deště. Většina ostrova je pokryta borovými lesy a machií.

Osídlení

Ostrov neměl a nemá dodnes žádné stálé osídlení, jen v sezoně je zde soukromě obýván skoro provizorní přístřešek ve výše zmiňované zátoce v hodné ke kotvení.

Cestovní ruch

Ostrov nemá doposud žádné využití v cestovním ruchu. Je ho samozřejmě možné navštívit a pokochat se výhledy na okolní ostrovy, projít se nedotčenou přírodou, ale nejsou zde žádné služby, ba ani vhodná pláž na koupání.